O knize: 2014 / „Šel bych s ním na průzkum“ – říkají o člověku, na kterého se můžete spolehnout. Jde jen o to, že v době, která uplynula od války, byl původní význam této fráze vymazán a znehodnocen. Co je skutečná vojenská rozvědka, co stálo každé pátrání v první linii, jakou krví zaplatili za „jazyky“ a cenné zpravodajské informace – to mohou říct jen samotní plukovní a divizní zpravodajští důstojníci. A každý takový důkaz má cenu zlata. Protože jich zbylo málo, velmi málo. Protože jejich šance na přežití byly o řád menší než u ostatních frontových vojáků. Protože, jak Skopas přiznal ve svém rozhovoru: „Jakýkoli horor vám bude připadat jako lyrická komedie po upřímném příběhu důstojníka vojenské rozvědky o tom, co musel vidět a zažít. Koneckonců, velmi, velmi často jsme museli Němce zabíjet ne kulometem, ale řezat je noži a škrtit rukama. Zamyslete se sami, co se skrývá za frází „Odstranil jsem hlídku“ nebo „v tichosti jsme zneškodnili stráže“. Zeptejte se zvědů, jaké noční můry mají ještě v noci...“ A než o někom řeknete, že byste s ním šli na průzkum, zeptejte se sami sebe: jste připraveni jít?